One minute im smiling, another just dying

26. září 2011 v 21:25 | S.
Je to tu
Další depka
V poslední dobu moc premýšlim o Ane
O tom jak žiju, kam to chci dotáhnout, o co mi jde
Sedím ve škole, počuvam hudbu a to jako mi kručí v břiše
Dívam se na mé spolužáčky a kamarádky. Smejí se. Vytáhnou si jablko, čokoládu, chléb s maslem a jedí.
Jídlo.
Nejsem jako oni, cítim se jako votrelec, cítim se prázdna, zmatená.
Po škole sedím na kaffe.
Piju to skvělý kaffe na ktoré se teším celej den a cítim se skvelo.
Pocit prázdnoty zmizí, cítim se jako kdy by mi patril celej svět, cítim se skvelo.
Sedím v McDonalds se spolužáčkami a vidím ako jedí to kalorické jídlo. Jsem na sebe hrdá.
Uvnitř kričím. Jako to mohou jíst. Jako s toho mužu mít požitek?! A vypadat takhle?!
NENAVIDIM JE.
NENAVIDIM SEBE.
Sedím v kavárne s mí L.
Kecáme o kluích, pití, party, sexe, cítim se skvělo, silná.
Přijedu domu a je to pryč. Cítim se sama.
Cítim že nic nemá zmysl, že TOHLE nemá zmysl. Myslít jenom na jídlo, být hladná ale hlavne, NEBYT STASTNA.
Být štastná jenom pátky nebo soboty. Když jsem v klube, vožralá a kouřím jednu za druhý.
Vtedy mi je fajn.
A možno občas po škole na kaffe.
Nebo s Johnem v aute.
Já nevím, tohle jsem já?
Kdy jsem prestala žít a začala žít v tomhle bludnem kruhu?
Už nevím jestli prevažují + nebo -
Nevím si predstavit normálni život, neumím, nechci to
Chci to...Nechci...Chci...Nevím.
Na jedny strane chci TOHLE, vim že ty dobry dny za to stoji.
A hlavne vim že nejsem stastna kdyz jim.
Nejsem stastna kdyz nejim.
Nebo jsem? Uz se v sebe nevyznám.
Nikdy jsem nebyla vychrtlá anorektička, vždy jsem byla chudá.
Chudá.
Někdy jsem se cítila jako slon.
A vím že i teď, když skoro vubec nejim, se cítim chudá.
Ale stačí jedno jídlo.
Jedno posraní jídlo které neni v plánu a já se vidím jako slonice.
Začnu se týrat myšlenkama na jídlo, je to šílenství, z kterého nechci a ani nemužu ven.
Nechci si pokašlat mladost, nebo pak mi to takhle vyhovuje?
Nevím
Zítra ráno vstanu, možno mne prejde tahle slabá chvilka a zase bude všechno ok
A možno ne
Nevím jak dlouho takhle vydržim, nemam ponetí, po tých letech v tomhle kruhu si už nevím predstavit sníst hamburgr
Nebo hranolky
Já bych asi zešílela, nebo umrela
Je to tak tragický
A tak ubohý
Volat TYMHLE spusobem o pomoc
TAKTO
NENI TO NORMALNI, JE TO CHORY
ALE JE TO I TAK NADHERNI
Holky, vubec nevim co chci dělat
Chapete mne?
Nebo tyhle pocity?
Chci pátek
Chci se jenom opijet, a zabudat na svet
Ale to nejde a ja to vim
Musim neco delat
Musim
Nebo ani ne?


S: -
D: -
O: -
O: -
V: -
pití: voda, 3 x kaffe

EDIT:
Kurva, to už se nedá vubec na nic spolahnout?
Prešla asi pul hodina a já sedím
Čtu si vaše blogy
Počúvam hudbu
Píšu si s Johnem
A zase se cítim TAK silná
Já chci TOHLE
TOHLE TOHLE TOHLE
Ať se deje co se deje

MILUJI VÁS <333

Vaša S.
 


Komentáře

1 Eliot Eliot | Web | 26. září 2011 v 21:41 | Reagovat

Zlato ... já ti rozumím,chápu tvoje pocity (možná až moc dobře). Napsala jsi to hrozně krásně. Záleží na tom,jestli chceš žít tenhle "prázdný život" a nebo jestli chceš žít jako ostatní "normální holky" ... já sama si nejsem jistá co vlastně pořádně chci. Je to těžké ať tak či tak,ale rozhodnout se musíš,jinak z toho zešílíš. Máš moji podporu ať už se rozhodneš jakkoli ;) drž se ♥

2 Luc* Luc* | Web | 26. září 2011 v 21:56 | Reagovat

Jsi,věř si a drž se)

3 džejn džejn | Web | 26. září 2011 v 23:35 | Reagovat

ach bože ty jsi tak dokonala. jsem oproti tobě velke prase:/ jsi pro mě inspiraci, děkuju

4 Alexis Alexis | Web | 27. září 2011 v 16:44 | Reagovat

dakujeem moja :)!
a tie pocity poznám, niekedy chcem so všetkým buchnúť a užívať si..ale potom ma to prejde a zistím že toto mám rada..radšej to nerozoberám proste.
máš môj obdiv že vydržíš hladovky a dokážeš odolávať...

5 Liliana Liliana | Web | 27. září 2011 v 17:00 | Reagovat

SI SILNÁ!
Chápem ťa. Ani si nevieš predstaviť ako moc. Kedysi som to zažívala tiež. A teraz to je tak, že pri každom jedle je mi zle, ale MUSÍM jesť. Pretože nechcem skončiť v blázinci. Nechcem. Snažím sa preto schudnúť tak, aby si rodičia mysleli že jem. Aby ma videli. Nemôžem držať hladovku. Aspoň teraz (pokiaľ nebudem mať konečne 18) sa musím tváriť, že je všetko OK. I keď nie je. Nikdy nebolo. Ale mojou prácou je predstierať že je, a zrejme som úžasná herečka, keď mi na to všetci skočili. Chcem aby moja pojebaná váha znova ukazovala 50 kíl. Chcem naspäť svoje kosti, veľkosť S/M. Plochú hruď, nohy ako paličky. Chcem naspäť Anu. Viem, je to choré, všetko, ale mne ten pocit kontroly nad jedlom, nad svojím telom vyhovuje. Robí ma to šťastnou? Neviem, asi ani nie, to šťastie je zdanlivé, ale je to úžasný pocit chudnúť - byť v niečom dobrá-. Lepšia než ostatní, ktorí sa napchávajú bez výčitiek sladkým ale občas im závidím. Už tak dlho som sa nenajedla bez výčitiek, bez premýšľania nad tým aká som tučná a neschopná. Jedlo ovláda môj život, ale ja s tým nič nerobím. Prečo? Pretože to tak chcem, pretože som tučná a neschopná. Len odolávanie a chudnutie mi dáva pocit sily, víťazstva nad sebou.
Drž sa.

6 Ajuulinka13 Ajuulinka13 | E-mail | Web | 27. září 2011 v 18:11 | Reagovat

ahoj holky potrebuju od vas radu když važím 79 kg a merim 177 cm a mam pneumatiku na brise ,a kdyz se mi podari zhubnout aspon na 67 budu mit hubenejsi bricho ???? diky piste

7 Jess Jess | Web | 27. září 2011 v 21:19 | Reagovat

Kočko, tvoje pocity a myšlenky znám... moc dobře :'( Ale přece takhle nebudeš depkařit, jsi silná, dokážeš bojovat, přece jsi to, co jsi doteď prožila, jenom tak nezahodíš :'(

8 Deibee Deibee | Web | 27. září 2011 v 21:47 | Reagovat

Tvé pocity znám. U mě to je spojený především s jídlem. Když jím, cítím se nechutně tlustá, ošklivá, vše vidím černobíle. Naopak při pocitu prázdného žaludku se cítím skvěle. Asi proto miluji hlad. Už mi chybí jen vůle vydržet nejíst..

9 liarsandmonsters liarsandmonsters | Web | 27. září 2011 v 23:13 | Reagovat

mám úplně ty stejný pocity.
úplně.
cítím se stejně. stejně zmateně.
šťastně i nešťastně.
silná i slabá.
chvilkové stavy smutku nebo štěstí.
nekonečný kruh.

10 teta Erža teta Erža | E-mail | Web | 28. září 2011 v 12:48 | Reagovat

chápu tě, znám tohle vše až moc dobře...
ale jediná cesta jak z toho ven, je skoncovat s nekonečným hubnutím, anou...

11 lightenka lightenka | Web | 30. září 2011 v 17:55 | Reagovat

jojo tohle znám. Přesně. a Navíc když jsi hladová cítíš se hubená možná to bude i tím..

12 batty-shark batty-shark | Web | 14. ledna 2012 v 7:38 | Reagovat

občas mívám podobné pocity ... když vidím jak se všici cpou a já sedím a nejsem schopná do sebe dostat ani kousíček jídla .. na druhou stranu cítím hrdost že já jediná dokážu odolat i když vím jak užasně to všechno chutná .. ale chut je jenom pocit a v dněšním světě se člověk musí naučit popírat své pocity ..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama