Září 2011

One minute im smiling, another just dying

26. září 2011 v 21:25 | S.
Je to tu
Další depka
V poslední dobu moc premýšlim o Ane
O tom jak žiju, kam to chci dotáhnout, o co mi jde
Sedím ve škole, počuvam hudbu a to jako mi kručí v břiše
Dívam se na mé spolužáčky a kamarádky. Smejí se. Vytáhnou si jablko, čokoládu, chléb s maslem a jedí.
Jídlo.
Nejsem jako oni, cítim se jako votrelec, cítim se prázdna, zmatená.
Po škole sedím na kaffe.
Piju to skvělý kaffe na ktoré se teším celej den a cítim se skvelo.
Pocit prázdnoty zmizí, cítim se jako kdy by mi patril celej svět, cítim se skvelo.
Sedím v McDonalds se spolužáčkami a vidím ako jedí to kalorické jídlo. Jsem na sebe hrdá.
Uvnitř kričím. Jako to mohou jíst. Jako s toho mužu mít požitek?! A vypadat takhle?!
NENAVIDIM JE.
NENAVIDIM SEBE.
Sedím v kavárne s mí L.
Kecáme o kluích, pití, party, sexe, cítim se skvělo, silná.
Přijedu domu a je to pryč. Cítim se sama.
Cítim že nic nemá zmysl, že TOHLE nemá zmysl. Myslít jenom na jídlo, být hladná ale hlavne, NEBYT STASTNA.
Být štastná jenom pátky nebo soboty. Když jsem v klube, vožralá a kouřím jednu za druhý.
Vtedy mi je fajn.
A možno občas po škole na kaffe.
Nebo s Johnem v aute.
Já nevím, tohle jsem já?
Kdy jsem prestala žít a začala žít v tomhle bludnem kruhu?
Už nevím jestli prevažují + nebo -
Nevím si predstavit normálni život, neumím, nechci to
Chci to...Nechci...Chci...Nevím.
Na jedny strane chci TOHLE, vim že ty dobry dny za to stoji.
A hlavne vim že nejsem stastna kdyz jim.
Nejsem stastna kdyz nejim.
Nebo jsem? Uz se v sebe nevyznám.
Nikdy jsem nebyla vychrtlá anorektička, vždy jsem byla chudá.
Chudá.
Někdy jsem se cítila jako slon.
A vím že i teď, když skoro vubec nejim, se cítim chudá.
Ale stačí jedno jídlo.
Jedno posraní jídlo které neni v plánu a já se vidím jako slonice.
Začnu se týrat myšlenkama na jídlo, je to šílenství, z kterého nechci a ani nemužu ven.
Nechci si pokašlat mladost, nebo pak mi to takhle vyhovuje?
Nevím
Zítra ráno vstanu, možno mne prejde tahle slabá chvilka a zase bude všechno ok
A možno ne
Nevím jak dlouho takhle vydržim, nemam ponetí, po tých letech v tomhle kruhu si už nevím predstavit sníst hamburgr
Nebo hranolky
Já bych asi zešílela, nebo umrela
Je to tak tragický
A tak ubohý
Volat TYMHLE spusobem o pomoc
TAKTO
NENI TO NORMALNI, JE TO CHORY
ALE JE TO I TAK NADHERNI
Holky, vubec nevim co chci dělat
Chapete mne?
Nebo tyhle pocity?
Chci pátek
Chci se jenom opijet, a zabudat na svet
Ale to nejde a ja to vim
Musim neco delat
Musim
Nebo ani ne?


S: -
D: -
O: -
O: -
V: -
pití: voda, 3 x kaffe

EDIT:
Kurva, to už se nedá vubec na nic spolahnout?
Prešla asi pul hodina a já sedím
Čtu si vaše blogy
Počúvam hudbu
Píšu si s Johnem
A zase se cítim TAK silná
Já chci TOHLE
TOHLE TOHLE TOHLE
Ať se deje co se deje

MILUJI VÁS <333

Vaša S.